Charakteristika doby

Stupňuje se národní politický zápas s vídeňskou vládou, pro mladou generaci se stává přitažlivý anarchismus. Bojuje se za všeobecné hlasovací právo. Vzniklo několik nových stran: strana národního dělnictva, strana lidová-realistů (založil ji Tomáš Garigue Masaryk), strana agrární a strana křesťansko-sociální.

Do české literatury pronikají nové umělecké proudy. V roce 1895 byla založena Česká moderna sdružu-jící spisovatele se stejnými uměleckými názory. Manifest vyslovuje požadavek umělecké individuality (může se psát, o čem chce). Podíl na jejím programu měli Josef Svatopluk Machar, Antonín Sova, Vilém Mrštík a Otokar Březina. K uměleckým směrům tohoto období se řadí: realismus, dekadence, impresionismus a anarchismus.

• Dekadence – název vznikl z francouzského décadance = úpadek. Básníci v ní vyjadřují únavu ze života, z přítomnosti utíkají do minulosti, zejména do období gotiky a renesance. Libují si v náboženských látkách, zdůrazňují sexualitu a používají efektně znějící slovník (delikátní).
• Symbolismus – zaměřuje se na vnitřní život, tedy na skutečnost, která je méně proměnlivá. Název je odvozen od toho, že k vyjadřování vnitřních stavů se využívá symbolů.
• Impresionismus – vznikl z latinského impressio = dojem. Nesoustřeďuje se na vylíčení neměnných rysů, ale snaží se zachytit „prchavý okamžik“. Popisuje sluchové, zrakové, hmatové vjemy. Zachycuje náladu.
• Naturalismus – někdy je považován za součást realismu. Popisuje život do nejmenších podrobností.

• Kritický realismus ve světě
• Kritický realismus v české literatuře
• Česká lit. na přelomu 19. a 20. století